Home » Smart business » MICHAL MRHAČ: VELKÉ OČEKÁVÁNÍ MŮŽE BÝT ZABIJÁKEM ÚSPĚCHU
Smart business

MICHAL MRHAČ: VELKÉ OČEKÁVÁNÍ MŮŽE BÝT ZABIJÁKEM ÚSPĚCHU

Česká republika vyniká velkou mírou finanční negramotnosti. Myslíte, že je to následek našeho školního systému?
Určitě v tom škola hraje velkou roli. Studijní plány vytvářejí úředníci a celý koncept je neměnný desítky let. Školství oproti např. podnikání, nereaguje na trh. Kdyby se tak chovali podnikatelé, zkrachovali by. Potom se tedy stává snadno paradoxní situace, že chrlíme na pracovní trh tisíce dalších lidí s maturitou, o kterých už předem víme, že pro ně nebude práce. Smutné je, že než se tito lidé rozkoukají, raději vezmou práci někde v továrně, než aby skončili na úřadu práce. Pokud by školství bralo v potaz tento fakt, už dopředu by absolventy připravilo na situaci, jak se mají zachovat, když pracovní místa nejsou, případně jak mohou vytvořit své vlastní podnikání, zajistit jim k tomu třeba i nějaký státní fond, kde by studenti získali levné půjčky na rozjezd podnikání. Mohli by pak tito lidé naší zemi přinést větší užitek, než „jen“ že by vyráběli pro německé nebo jiné cizí firmy, které zde zřídily svou výrobu vzhledem k poměrně levné pracovní síle také dobré geografické poloze České republiky.

Za každým větším úspěchem bývá často stovky malý neúspěchů. Kohokoli se zeptáte, většina odpoví, že chce být úspěšný, ale málokdo je ochoten se pro úspěch něčeho na začátku vzdát např. spotřebního zboží, které zatěžuje významně jejich cashflow.

Tento problém vnímám komplexně, jako důsledek mnoha faktorů. Nejvíce nás ovlivňuje naše kolektivní vědomí a určitá pohodlnost, která se v lidech zabydlela. Za každým větším úspěchem bývá často stovky malý neúspěchů. Kohokoli se zeptáte, většina odpoví, že chce být úspěšný, ale málokdo je ochoten se pro úspěch něčeho na začátku vzdát např. spotřebního zboží, které zatěžuje významně jejich cashflow. Když není vzdělání o podnikání ve školách, měly by se jej rodiny studentů snažit získat jiným způsobem. Možnosti existují; proto bude vždy méně vlastníků firem a více zaměstnanců.

Spotřebitelé si často neuvědomují hodnotu produktu či služby, kterou si pořizují. Kde se podle vás tato hodnota* vytváří?
Základní filozofie při každém nákupu by měla být získat co nejvyšší možnou kvalitu za co nejnižší cenu (tzv. poměr cena vs. výkon). Stává se často, že lidé přemýšlí jinak – že za co nejmenší peníze se snaží získat nejhorší kvalitu, přičemž si tento druhý parametr v nákupním procesu neuvědomují.

*Otázku „kde se vytváří hodnota“ bych si dovolil rozdělit na tři úrovně. Nedá se na ni totiž odpovědět rámcově:

  1. Jsou produkty a služby, které jsou často prezentovány jako „něco extra“, zaplatíte za ně poměrně vysokou cenu, ale ve skutečnosti takovou cenu nemají – v těchto případech hodnotu vytvořila velmi dobrá reklama.
  2. Poté máte segment zboží, kde je vysoká cena s ohledem na vysokou kvalitu materiálu, použité technologie a případně výzkumu, který musela několik let firma provádět, než získala firma dané výrobní know-how a pochopitelně náskok před konkurencí.
  3. Zákazníci, kteří se nezaměřují slepě pouze na cenu, ale vnímají při svém rozhodování tento jednoduchý vzorec – kupní cena vs. užitná hodnota výrobku. V tomto případě se hodnota zboží vytvořila díky KNOW-HOW, které bylo použito v jeho výrobě. Zboží má vysokou užitnou hodnotu pro zákazníka.

Ať už je hlavním přesvědčovacím aspektem reklama, nebo pouze vědomí zákazníka, co věří v určitou kvalitu daného produktu. Nezapomínejme, že cena je vždy suma, které náš mozek uvěřil. Je tedy velice relativní – tím chci říct, že na otázku: „Kde se podle vás tato hodnota vytváří?“ Odpověď z ní, v našem mozku – zboží má takovou cenu, které uvěříme.

Proč si spotřebitelé nejsou často vědomi hodnotou produktu či služby?
Odpověď je jednoduchá. Jsou to „spotřebitelé“, v rámci kapitalistického způsobu výroby a prodeje, jsou posléze oni na řadě, aby výrobky spotřebovali a opět se vyrábělo, tak to plyne stále dokola. To je hospodářská ekonomika. Úlohou těchto lidí není to, aby něco vytvářeli. Souvisí to trochu s tou finanční gramotností: chytrý začínající investor, si nikdy nekoupí spotřební zboží, jehož hodnota klesne během 2 let o 50%, raději tyto peníze využije na tvorbu AKTIV, kde mu i po dvou letech zůstane 100% a ještě k tomu např. 20 – 50 % přidá díky zhodnocení. Odpovědí je podle mě velmi často zmíněný marketing, který jde ruku v ruce uvažováním lidí – potřeba něco mít, protože to má někdo jiný, více než samotná potřeba té dané věci.

Při rozjezdu byznysu si podnikatelé často berou půjčku u banky. Jaký je dle vás nejlepší způsob financování startu podnikání?
Pokud nemáte firmu, která by již generovala zisky, a nemáte zrovna nápad na přelomový IT projekt, který by vynesl miliony dolarů, tak pro investory zajímavý nejste. Než rok ztratit schůzkami a poté slyšet záporný verdikt, lepší je zajistit si financování bankou. Podnikání se dá budovat postupně, kde můžete posléze reinvestovat příjmy, které vám z něj plynou. Díky této strategii vám nakonec může postačit jen polovina plánovaného rozpočtu. V současné době banky nabízejí velmi nízké úroky, to dává možnost spoustě lidem, jak se poměrně levně mohou dostat ke kapitálu.

Špatný dluh je, když si pořídíte za půjčené peníze dovolenou nebo auto (výjimkou taxi). Jakýkoliv nákup zboží, kterému klesne finanční hodnota, nebo nezůstane žádná (viz dovolená), to jsou špatné dluhy.

Můžete vysvětlit termíny dobrý a špatný dluh?
Již jsem se o tom zmínil výše. Špatný dluh je, když si pořídíte za půjčené peníze dovolenou nebo auto (výjimkou taxi). Jakýkoliv nákup zboží, kterému klesne finanční hodnota, nebo nezůstane žádná (viz dovolená), to jsou špatné dluhy. Dobrý dluh je tehdy, když za dané půjčené peníze (např. s úrokem 10%), nakoupíte zboží, kde vyděláte jednou tolik. Velmi zjednodušený příklad: půjčené peníze investujete do zboží, které jste koupili za 100 Kč a prodáte jej za 200 Kč, váš zisk je 100% investice, když odečtete roční úrok, pak jste na 90% zhodnocení investice.

Každý si v začátcích podnikání přeje, aby milionové obraty přišly co nejdříve. Jak se vyrovnat s pocitem, že vše nejde tak rychle, jak by si začínající podnikatel přál.
Touto zkouškou si projde každý podnikatel. Nejlepší rada je, nemít velké očekávání. Není pravděpodobné, aby začínající firma dělala milionové obraty. Stejně jako když začnu s čímkoliv jiným, s fotbalem, jógou nebo s posilováním. Výsledky se dostaví až za delší čas. Těžko budu hrát hned první rok LIGU MISTRŮ. Podstatné je si toto uvědomit. Počáteční „neúspěch“ je přirozený vývoj věcí. Velké očekávání, může být velkým zabijákem úspěchu.

Co pro vás znamená finanční nezávislost?
Jdu trochu proti proudu. Finanční nezávislost pro mě znamená, že se můžu kdykoliv zastavit a odejít odkudkoliv, kde nevidím smysl se realizovat. Lehnout si na louku, přečíst si zajímavou knihu, nebo napsat scénář na libovolnou problematiku a dané video natočit. V řeči čísel je to, když vaše příjmy jsou vyšší než výdaje a váš finanční tok funguje z části automaticky. Máte poté čas se starat i o váš život a rodinu, v tom vidím finanční nezávislost.

Next article