Home » Smart City » HANA VIŠŇOVÁ: V LÉKAŘSTVÍ VÍCE NEŽ POHLAVÍ HRAJE ROLI VĚK
Smart City

HANA VIŠŇOVÁ: V LÉKAŘSTVÍ VÍCE NEŽ POHLAVÍ HRAJE ROLI VĚK

Jak dlouho už v oboru gynekologie a porodnictví pracujete?
Téměř dvacet let, s praxí jsem začala coby gynekoložka na Gynekologicko-porodnické klinice Masarykovy univerzity v Brně v roce 1994. Na asistovanou reprodukci se potom specializuji od roku 1999, tedy déle než patnáct let.

Řekla bych, že v lékařství více než pohlaví hraje větší roli věk, na některé prestižní, například akademické pozice si přirozeně musíte počkat, nemá smysl se drát někam ve třiceti.

Setkala jste se na cestě za svou kariérou s diskriminačním jednáním vůči sobě nebo jiným ženám?
Nesetkala, v medicíně určitě funguje značná rivalita, ale diskriminace ne. Myslím, že české lékařky mají u svých protějšků i pacientů adekvátní respekt. Řekla bych, že v lékařství více než pohlaví hraje větší roli věk, na některé prestižní, například akademické pozice si přirozeně musíte počkat, nemá smysl se drát někam ve třiceti. Ale to je dle mého názoru logické, souvisí to s délkou praxe a získanou kvalifikací. Pro ženy lékařky bývá obtížné skloubit pracovní povinnosti a noční služby s péčí o děti, ale zde opět významně závisí na vstřícnosti konkrétního zaměstnavatele.  

V řadě oborů se hovoří o genderové nerovnováze. Jak subjektivně hodnotíte v tomto směru situaci v medicíně, především pak ve svém oboru?
Lékařství stejně jako podobné vědecké profese jsou na tom v tomto ohledu pravděpodobně lépe než v jiná odvětví, napadá mě například politika nebo byznys, kde se v porovnání s muži stále prosazuje jen relativně málo žen. Statistiku neznám, ale řekla bych, že lékařek je v ČR přibližně stejně jako lékařů. Na lékařských fakultách však studuje podstatně více žen než mužů. Zavádění kvóty na počet v žen v určitém odvětví nejspíš v některých oborech funguje, v lékařství ale naštěstí není nutné.

Věnují se problematice umělého otěhotnění mezi lékaři více muži nebo ženy? Na první pohled by se mohlo zdát, že jde více o ženské téma.
Tomu rozumím, ale není tomu tak – neplodnost trápí ženy i muže a co se týče poměru sil v oboru, tak ty jsou řekla bych rovněž vyrovnané. Asistovaná reprodukce není ženské téma a je nezbytné aby především do diskuze o dalším směřování tohoto oboru, etice atd. vstupovali muži i ženy rovnoměrně.

Počet umělých oplodnění v ČR každým rokem stoupá přibližně o 10 %. Jaké jsou hlavní příčiny neplodnosti?
Hlavní příčinou je odkládání početí do vyššího věku, např. průměrný věk našich pacientů je 38 let, ale není to jen situace v české republice, ale jedná se o fenomén v celé západní Evropě.  Navíc u mužů v celé populaci klesají hodnoty spermiogramu, u žen narůstá podíl pánevních zánětů způsobujících neprůchodnost vejcovodů a obezity.

Asistovaná reprodukce se stejně jako ostatní obory medicíny neustále vyvíjí. Existují nějaké nové trendy v léčbě neplodnosti? Zvyšuje se úspěšnost umělého oplodnění?
Mezi nové trendy se řadí metody genetického testování embryí, zejména NGS – next generation
sequencing, které nám umožní zachytit nejčastější dědičné choroby ještě před zavedením embryí do dělohy. Máme možnost kontinuálního sledování embryí a jejich vývoje v inkubátorech, které jsou osazeny kamerami dokumentujícími vývoj embryí, pomocí tzv Embryoscope mohou vývoj svých embryí pozorovat i pacienti přes internet.   

S jakými výzvami se  obor asistované reprodukce v současnosti nejvíce potýká?
Co se legislativních podmínek v ČR týče, ty jsou pro naši práci jsou v porovnání s okolními zeměmi příznivé, i když přísné. Největší výzvy jsou tak podobné těm, které trápí většinu zdravotnických zařízení – přebujelá administrativa, nedostatek kvalifikovaného personálu, zejména nedostatek lékařů a v našem specifickém případě například i nedostatek dárkyň vajíček. Bez nich se prostě neobejdeme.

Next article