Pracovní právo dnes prochází výraznou proměnou, která se dotýká všech zaměstnavatelů i zaměstnanců. Na jedné straně stojí digitalizace a využívání umělé inteligence, které otevírají nové možnosti i povinnosti – od elektronických dokumentů až po pravidla pro práci s AI. Na straně druhé přináší časté legislativní změny, včetně tzv. flexinovely zákoníku práce, řadu praktických výzev.
Firmy se musí rychle přizpůsobovat, nastavovat flexibilní vzory pracovních dokumentů, pracovat s kompetenčními modely a dbát na rovné odměňování. Diskuse odborníků proto ukazují, jak se v této dynamické době vyhnout právním rizikům, snížit náklady a zároveň vytvořit moderní a férové prostředí pro zaměstnance.
Marie Janšová
advokátka & partnerka LEGALITÉ, předsedkyně představenstva Czech Employment Lawyers Association a členka představenstva European Employment Law Association
Michael Granát
advokát & partner LEGALITÉ, člen Czech Employment Lawyers Association
Jak se mají firmy co nejefektivněji vyrovnávat s častými legislativními změnami v oblasti HR?
Vyplatí se mít kvalitní, flexibilní a přehledné vzory HR dokumentů. Klientům doporučujeme úspornější styl – zbytečně neopisovat zákoník práce, ale upravit jen to, kde se firma chce a může odchýlit od zákona. Ne vše musí být přímo v pracovní smlouvě. V praxi učíme klienty pracovat s náplní práce a s informacemi o obsahu pracovního poměru – lze je měnit efektivněji než samotnou smlouvu. Správně nastavená náplň práce, včetně požadavků na výkon a kompetencí (kompetenční model), je navíc klíčová pro dodržení pravidel rovného odměňování a usnadní i přípravu na další plánované změny.
Švarcsystém je stále skloňované téma. Není lepší se spolupráci s OSVČ vyhnout? A jaká rizika pro firmy přináší?
OSVČ mají v HR praxi své místo. Důležité je správné smluvní nastavení i fungování spolupráce v praxi – například OSVČ by neměli být součástí interních týmů a není vhodné jim organizovat činnost. Rizikem je jednak pokuta od inspekce práce, ale ještě citelnější mohou být „zaměstnanecké“ nároky OSVČ, včetně žalob na neplatnost ukončení spolupráce.
Mgr. Eva Ostruszka Klusová, LL.M.
advokátka & společník advokátní kanceláře FORLEX a členka European Employment Law Association
Mgr. Simona Zahradníčková
advokátka trvale spolupracující s advokátní kanceláří FORLEX
Flexinovela zákoníku práce
Flexinovela zákoníku práce přinesla zaměstnavatelům významné změny – od sjednocení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti až po širší možnosti při rozvrhování pracovní doby. Nová úprava má potenciál snížit náklady i právní rizika zaměstnavatelů.
Které změny z flexinovely zákoníku práce považujete za nejvýznamnější?
Flexinovela přinesla řadu (často i koncepčních) změn, ale tou nejpřínosnější je z našeho pohledu sjednocení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance a zavedení kompenzace „odstupného“ pojišťovnou. Předchozí úprava byla vůči zaměstnavatelům velmi nespravedlivá, výpovědi byly často na dlouhé lokte, riziko zbytečného soudního sporu značné a náklady pro zaměstnavatele vysoké. Toto zjednodušení ušetří zaměstnavatelům peníze i starosti. A to je směr, kterým by se měly novelizace ubírat.
Do jaké míry mohou zaměstnavatelé uplatňovat flexibilní rozvržení pracovní doby?
Po nedávných úpravách ZP jsou už možnosti celkem široké. Zaměstnavatelé si ale musí pečlivě nastavit procesy, aby větší volnosti mohli efektivně využít.
JUDr. Nataša Randlová Ph.D.
specialistka na pracovní právo a kolektivní vyjednávání, zakladatelka Randl Partners
JUDr. Bc. Michal Peškar
specialista na pracovní právo a digitalizaci a AI v HR, partner Randl Partners
Digitalizace a AI v pracovním právu
Elektronické dokumenty a umělá inteligence dnes patří k nejvýraznějším trendům pracovního práva. Zatímco digitalizace získala jasná pravidla už novelou zákoníku práce v roce 2023, AI přináší zcela nové výzvy.
Jaké mají tyto dva trendy dopady na zaměstnavatele a HR dokumentaci?
Jedná se o dva současné největší trendy v pracovním právu. Přechod na elektronickou formu dokumentů tu je již řadu let, ale rozkvět nastal až po novele zákoníku práce z roku 2023, na které jsme se mohli prostřednictvím analýzy pro Svaz průmyslu a dopravy podílet. Naopak AI je v pracovním právu poměrně nový fenomén, který mění především samotnou práci zaměstnanců. Ač to mnozí zaměstnavatelé neví, většina kancelářských zaměstnanců již AI aktivně používá. Je proto nutné na to myslet a nastavit pro práci s ní jasná pravidla dříve, než dojde k prvnímu problému. Taktéž se nesmí zapomínat na vzdělávání zaměstnanců – tzv. AI gramotnost, což je nová povinnost, kterou zaměstnavatelům nařizuje již účinný AI akt.
Přeshraniční vysílání zaměstnanců je stále složitější. Kde vidíte dnes pro zaměstnavatele největší výzvy?
Výzvou jsou samotní HR, kteří se snaží toto téma řešit pomoci AI a neuvědomují si, že je to o právu dvou (i více) zemí, AI to zatím nedává! Zamíchá to se sociálním a zdravotního pojištění, daněmi a je z toho „guláš“. Přeshraniční zaměstnávání doporučuji stále řešit ve spolupráci se zahraničnímu právníky – určitě nastane den, kdy už to nebude potřeba. Zatím tomu tak není.
