Zdravá půda a voda nejsou samozřejmost. Odpovědné firmy investují do regenerativního zemědělství a krajinných opatření, vrací život do půdy, zadržují vodu a snižují rizika. Díky tomu chrání dodavatelské řetězce i budoucnost českého podnikání.

Pavel Štern
ředitel aliance Byznys pro společnost, z. s.
Půda a voda nejsou samozřejmost
Pole, která mají přinášet co největší výnosy, jsou dnes často vyčerpaná. Dosavadní logika „čím víc, tím líp“ nás přivedla k půdě, která ztrácí schopnost zadržet vodu, je náchylná k erozi a k poklesu biodiverzity. Regenerativní zemědělství tohle mění – nesnaží se půdu jen využít, ale vrací jí vitalitu. Prakticky to znamená pestré osevní postupy, práci s meziplodinami, minimalizaci chemie, a hlavně návrat života do půdy. Ta pak lépe drží vodu, zvyšuje svou úrodnost a odolává extrémům počasí. Také voda patří ke zdrojům, které firmy sledují stále pozorněji. Je základní podmínkou výroby, ale i fungování krajiny, z níž jejich dodavatelé čerpají suroviny. Rostoucí tlak sucha a nepravidelných srážek navíc ukazuje, že stabilita podnikání bude v budoucnu stát i na tom, zda dokážeme s vodou udržitelně zacházet.
A proč se o to zajímají odpovědné firmy?
Firmy se čím dál častěji zajímají o to, jak je na tom půda a jak se nakládá s vodou. Nejen proto, že jde často o základní zdroje pro jejich vlastní výrobu, ale také proto, že bez nich se může zadrhnout celý dodavatelský řetězec. Zdravá půda je předpokladem pro kvalitní plodiny stejně jako pro stabilní zásobování potravinami či surovinami. A voda je nezbytná nejen pro výrobu nápojů, ale také pro energetiku, stavebnictví nebo těžký průmysl. Regenerativní zemědělství nabízí firmám jistotu, že půda zůstane úrodná i v době častějšího sucha. Lepší schopnost půdy zadržovat vodu a odolávat erozi je z pohledu podniků investicí do dlouhodobé stability. Není to přitom téma jen pro potravinářské firmy – i tam, kde se těží hlína pro výrobu stavebních materiálů, se průmyslové podniky snaží po ukončení těžby vracet krajině původní funkce a spolupracují s místními zemědělci.

Firmy také investují do revitalizace krajiny, aby podpořily přirozené zadržování vody, nebo si stanovují cíl mít vyrovnanou vodní bilanci – tedy vracet přírodě minimálně tolik vody, kolik samy spotřebují. Revitalizují krajinu, obnovují mokřady a tůně. Ve spolupráci s obcemi budují retenční nádrže a obnovují krajinné prvky, které zpomalují odtok vody z polí. Energetické podniky třeba financují projekty na zadržování vody v povodích, aby zmírnily dopady sucha i extrémních srážek. Novým směrem je i zapojení firem do vzdělávání a osvěty. Podporují farmáře při zavádění šetrných závlahových systémů, spolupracují s lesními hospodáři na obnově retenčních schopností lesů a hledají cesty, jak snížit vlastní spotřebu vody v provozech.
Proč je to téma dneška?
Ochrana půdy a hospodaření s vodou se tak stává nejen klíčovým faktorem pro výrobu, ale i tématem, které propojuje průmysl, zemědělství a obce. Platí, že kdo dnes investuje do jejich ochrany, zajišťuje tím budoucnost nejen svého podnikání, ale i krajiny z níž čerpá. Půda a voda stojí na začátku většiny podnikatelských příběhů. Jejich ochrana je zároveň pojistkou pro to, aby tyto příběhy měly pokračování i v budoucnu.

A na závěr
Není úplně náhoda, že právě odpovědné firmy jsou dnes v čele změn v oblasti regenerativního zemědělství a „ochrany vodních zdrojů“. Jejich inovativní a mezioborové přístupy – ať už jde o záchranu českého chmele, obnovu a regeneraci půdy i na stavebních plochách, nebo projekty na zadržování vody v krajině – ukazují nejen směr, ale i skutečné trendy udržitelného podnikání v Česku. Tyto aktivity nejsou jen inspirací pro další firmy, obce, samosprávy a lokání stake holdery, ale i důkazem, že propojení odpovědného byznysu s péčí o krajinu přináší konkrétní pozitivní výsledky. I proto nejsou takové projekty přehlíženy – bývají pravidelně oceňovány i v prestižní soutěži TOP Odpovědná firma, která vyzdvihuje firmy, jež posouvají hranice udržitelnosti v praxi.