Generační výměna je pro rodinné firmy zlomovým okamžikem. Bez jasné strategie a právně promyšlených kroků může ohrozit nejen jejich stabilitu, ale i samotnou existenci. Jaké nástroje a postupy mohou zajistit, aby tradice i majetek zůstaly v rodině?
Mgr. Jan Pavelka, LL.M.
Advokát & Partner advokátní kanceláře Pavelka s.r.o., zakladatel Asociace rodinných firem
Rodinné firmy tvoří páteř české ekonomiky. Jaké hlavní výzvy je čekají v příštích letech?
Dnes již pomalu přichází čas, kdy v některých případech už druhá generace začíná uvažovat o předání rodinného podnikání. Každé odvětví přitom čelí specifickým výzvám, ať už jde o technologické změny, personální otázky či udržení konkurenceschopnosti. Jednou z největších výzev je značně turbulentní byznysové prostředí, které je vlivem situace ve světové politice a obchodu stále méně předvídatelné.
Jak správně uchopit nástupnictví v rodinné firmě a čeho se při něm vyvarovat?
Mezi nejčastější chyby, ke kterým v rámci mezigeneračního předání dochází, patří zcela jistě také tzv. micro management potomka. V konkrétních situacích tak může docházet k rozporům mezi zakladatelem a jeho potomkem, což může vrcholit kompletním odmítavým postojem jedné ze stran. Takové rozpory pak mohou přerůst ve zprotivení vedení firmy potomkovi, který pochopitelně raději uhne z této dráhy a naděje na úspěšný převod firmy rázem ztroskotá. Je tedy potřeba najít ideální rovnováhu mezi předáváním zkušeností a důvěrou ve schopnosti nástupce.
Je potřeba najít rovnováhu mezi předáváním zkušeností a důvěrou ve schopnosti.
Svěřenské fondy se stále častěji využívají k ochraně a předání majetku. Kdy dávají smysl a na co si dát pozor při zakládání?
Založení svěřenského fondu může dávat smysl například ve chvíli, kdy má zakladatel více potomků, mezi které by rád rozdělil svůj majetek, ale má pochybnosti, jak by jeho potomci s „jeho“ jměním zacházeli. Založením svěřenského fondu dosáhne toho, že jeho potomci budou mít nárok na část rodinného jmění pouze za podmínek, které on sám určí.
Jak může restrukturalizace pomoci firmám mimo krizi – například při generační výměně či růstu?
Restrukturalizací se snaží podnikatel především systematizovat své podnikání a izolovat od sebe jeho jednotlivé složky. To se vyplatí zejména ve chvíli, kdy podnikání společnosti zahrnuje více „komponentů“. Může se jednat například o nemovitosti, výrobu, distribuci, práva duševního vlastnictví… Někdy může izolace jednotlivých složek pomoci k efektivnější správě, jindy se jedná spíše o diverzifikaci z důvodu preventivní ochrany před komplexními problémy společnosti. Takže v případě, že podnikání zaznamená nějaký zásadní propad či konkrétní problém, další složky zůstanou díky diverzifikaci nedotknuté.
Co je holding a proč může být pro rodinné firmy efektivním nástrojem řízení a ochrany majetku?
Holding je struktura více společností, které jsou vlastněny a kontrolovány jednou společností, která se nejčastěji zakládá ve formě akciové společnosti. Efektivita takto systematicky utvořeného podnikatelského uskupení spočívá především v optimalizaci řízení jednotlivých složek.
Jaké výhody nabízí holdingová struktura a kde bývají nejčastější právní úskalí?
Mezi hlavní výhody patří již zmiňovaná efektivita při řízení společností, daňová optimalizace či spolehlivá ochrana proti podnikatelskému riziku. Je ale potřeba mít na paměti, že založení a řízení holdingu podléhá poměrně přísným pravidlům, a proto bych každému, kdo o zřízení holdingu uvažuje, doporučil, aby využil služeb profesionálů, ať už poradců, nebo advokátů, kteří mu pomohou zajistit plný soulad se všemi právními předpisy, zejména v obchodní a daňové sféře.
Založil jste nejen advokátní kancelář, ale i Asociaci rodinných firem ČR. Co vás k tomu vedlo a jakou roli může hrát v podpoře podnikání v Česku?
K založení asociace nás vedlo hlavně přesvědčení, že rodinné firmy jsou skutečně základním stavebním kamenem českého podnikatelského prostředí, a proto je potřeba je systematicky podporovat. Asociace si klade za cíl v tuto chvíli hlavně vzdělávání majitelů rodinných firem a jejich nástupců, aby co nejčastěji úspěšně překonali mezigenerační transfer a nedocházelo tak často k jejich prodeji.
Cílem do budoucna je mimo jiné zaměřit se nejen na předání z první na druhou generaci, ale i na předání z druhé generace na třetí, což se dnes povede pouze asi 10 % procentům rodinných firem.
