Domovská stránka » Výzkum, inovace a technologie » MODERNÍ GENETICKÉ METODY PROTI HLADU
Sponzorováno

Sucho, koronavirus, válka. Nové světové výzvy se odrážejí i v dostupnosti potravin. Reálně hrozí, že lidé v blízké budoucnosti nebudou mít co jíst. Vědci jsou přesvědčeni, že řešením můžou být genově editované plodiny.

ELIŠKA ZVOLÁNKOVÁ

Divize vnějších vztahů AV ČR

Růst populace a změny spotřebitelského chování si podle Světové banky v příštích padesáti letech vynutí zvýšení produkce potravin o 70–100 %. Bez ohledu na zhoršující se sucho, kvalitu půdy i její úbytek. Proti lednu 2021 vzrostla cena kukuřice o 54 %, pšenice o 60 % a podle výhledů Světové banky se ceny na vysokých úrovních udrží až do konce roku 2024. Zejména kvůli válce na Ukrajině, která zásadním způsobem proměnila globální vzorce obchodu, výroby a spotřeby.

Genetické úpravy rostlin mění hru

Vědci mají teď v ruce molekulární nůžky. Nejmodernější genetickou metodu, která zrychluje přirozený proces šlechtění, aniž by do rostliny vkládala cizí genetickou informaci. Technika CRISPR/Cas9 je průlomová – umožňuje chirurgicky přesné změny a opravy genomu – a za její objev byla v roce 2020 udělena Nobelova cena.

„Nejenom, že lze v genomu rostliny něco cíleně měnit, ale také to lze kontrolovat. Což je možná ještě důležitější, protože u původních metod to nebylo možné,“ vysvětluje biochemička Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Cílené genové editace tedy nejsou totéž, co GMO (geneticky modifikované organismy). GMO se mění tím, že se do nich vkládá cizí gen. A jakkoli není jejich škodlivost prokázaná, lidé jim příliš nedůvěřují. Nicméně jsou státy, které na rychle se měnící svět reagovaly právě povolením GMO.

„Celkově plocha, na které se GMO pěstují, tvoří osminu veškeré obdělávané půdy na Zemi,“ říká Jaroslav Doležel, rostlinný genetiky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Faktem je, že bez genetických úprav budou lidé brzy trpět nedostatkem kvalitních potravin anebo přímo hladem. 

„Dvě třetiny energie lidstvo získává z pouhých čtyř plodin: kukuřice, pšenice, rýže a sóji. Jsme velmi závislí na několika málo rostlinách, pokud se těmto rostlinám nebude dařit, budeme mít opravdový problém, protože ty ostatní je nenahradí – aspoň ne v současné době,“ doplňuje Jaroslav Doležel.

Suché Česko bude pomoc potřebovat

K potenciální krizi stačí i degradace půdy. Jen v České ubývá posledních dvacet let ubývá průměrně více než 13 hektarů půdy denně, přičemž 600 000 ha už ztratilo přirozenou schopnost zadržovat vodu kvůli poškození půdní struktury. 

Molekulární nůžky CRISPR jsou podle vědců cestou, jak lidstvo uživit. USA, Japonsko a další státy už geneticky editované plodiny pěstují. Evropě stojí v cestě 20 let stará legislativa, která stále řadí genetické nůžky do krabičky GMO.

„Evropa se dostává do stále většího zpoždění za vyspělým světem a toto zpoždění budeme velice těžko dohánět,“ varuje Jaroslav Doležel.

Další článek