Vratislav Zima stojí v čele českého vývojářského studia MeguMethod, které dnes působí na 60 trzích a vytvořilo 30 aplikací s více než třemi a půl milionu uživateli. Kam se podle něj bude ubírat vývoj v IT oborech a proč stojí za to dění kolem technologií sledovat?
VRATISLAV ZIMA
spoluzakladatel a CEO softwarového studia MeguMethod, předseda správní rady ASWA
Specialistů na IT je i v dnešní době stále nedostatek. Čím je to podle vás způsobeno?
Může za to vysoká poptávka po digitalizaci. Dnes existuje mnoho příležitostí, jak začít s digitálním byznysem a stávající firmy se také snaží své podnikání překlopit do digitálního, protože jim to umožňuje více škálovat, získávat zakázky a mít větší dosah. To se jen tak ze dne na den nezlomí.
Díky generativní umělé inteligenci nebo low-code a no-code platformám, ale zároveň vznikají pozice, které pomáhají řešit nedostatek zkušených programátorů na trhu. V rámci vznikajícího prompt engineeringu se časem, ale bavíme se o dekádách, může třeba snížit poptávka po softwarových inženýrech. Takoví lidé se ale stále neobejdou bez znalosti digitálních nástrojů, které přitom budou používat.
Proč by se měla mladá generace o technologické obory zajímat? Stále v nich je budoucnost?
Budoucnost v nich určitě je, stačí se podívat, do jaké míry je náš svět už s technologiemi provázaný a pořád se děje něco nového. Očekává se, že umělá inteligence bude jednou pomáhat řídit chod firem, nedávno se také objevily Apple Vision brýle, které by se do několika let mohly stát velice významnými. A tak je potřeba udržovat si nějaké digitální povědomí. Souvisí to vlastně se všemi digitálními produkty, ať už se bavíme o sociálních sítích nebo funkci algoritmů – technologická a také mediální gramotnost je v podstatě nezbytná.
Je na práci v oborech STEM, IT, potažmo Fintechu něco unikátního? Něco, co jinde není?
Ve všech těchto oborech působí inteligentní lidé s výborným analytickým myšlením. Na druhou stranu, mnozí z nich občas postrádají soft skills, takže někdy narazíte na uzavřenější typy osobností, se kterými je třeba učit se komunikovat. Zajímavé je také to, že jak se technologie vyvíjejí, tak také vzniká čím dál více specializací, ve kterých dnes můžete najít uplatnění. Dříve vám ve vývoji stačil programátor, dnes k němu potřebujete produktového manažera, SCRUM mastera, datového analytika, UX designéra a další.
Ženy do převážně mužských kolektivů přináší nové nápady, postupy a způsob myšlení, je to dobře? Má smysl ženy podporovat na cestě ke kariéře v technických oborech?
Ženy jsou v IT týmech důležité, já sám se v tomto ohledu snažím o jistou vyváženost. Ze zkušenosti vím, že bývají dobré v operativě a v komunikaci v rámci celého týmu, jde jim to například také v pozicích SCRUM masterů, pokud si dokážou u svých mužských kolegů vydobýt dostatečnou autoritu. Častěji také řeší věci důsledněji a do detailů, což je velice cenné. Proto má smysl je v technických oborech podporovat. Je u nás tak trochu kulturně dané myslet si, že muži jsou v technických oborech zákonitě lepší. Když si ale ženy budou více věřit a nebudou se bát zkoušet do těchto oborů pronikat, věřím, že to vytvoří dobrý mix.
Jaké pracovní benefity patří mezi „ajťáky“ k těm nejoblíbenějším nebo nejvyhledávanějším?
Určitě full-remote a dynamická pracovní doba.