Informační technologie zažívají v posledních letech překotný vývoj a přinášejí inovace téměř do každé sféry lidského bytí. V jakých oblastech došlo k největším změnám a proč bychom se technologií neměli bát?
BARBORA BÜHNOVÁ
proděkanka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, spoluzakladatelka a členka boardu Czechitas
Informační technologie se ve většině odvětví stávají synonymem pro inovace. Jakým směrem se změny ubírají?
Digitalizace mění způsob, jakým navrhujeme nové produkty a služby a vstupuje kritických domén, jako je zdravotnictví, doprava nebo energetika. Softwarové systémy, jak je známe dnes, ztrácí jasné hranice a proměňují se v softwarové ekosystémy postavené na spolupráci softwarových řešení různých poskytovatelů a dotýkající se stále intenzivněji fyzického světa, kde se setkávají s člověkem. Se zapojením prvků umělé inteligence přicházíme o snadnou předvídatelnost a se ztrátou jasných hranic i o kontrolovatelnost těchto systémů.
Je důvod začít se postupujícího technologického pokroku bát?
To jistě ne. Nicméně je klíčové položit si otázku, co děláme dnes pro to, abychom se technologií nemuseli bát v budoucnu. Řešení přitom neleží v regulaci technologií zvenku, ale schopnosti postavit systémy na takových základech, které je udrží pod kontrolou. Na mechanismech vzájemné důvěry jak mezi jednotlivými systémy, tak mezi systémy a člověkem. Na mechanismech dohledatelnosti odpovědnosti a schopnosti odstřihnout systém, který celý ekosystém ohrožuje.
A je toto řešení dostatečné?
Více než kdy dříve je třeba si uvědomit, že každému problému předejít nedokážeme. Systémy by tedy měly být schopné poradit si i se situacemi, před kterými jsme je varovat nedokázali a cíleně je na ně nepřipravovali. Ale současně by měly mít obranné mechanismy proti tomu, když se spletou a jejich chování se obrátí proti vlastní části systému, obdobně jako u autoimunitního onemocnění, jaké známe z imunologie, nebo po manipulativním ovlivnění okolím, jak známe ze sociologie.
Můžeme udělat ještě něco proto, aby uměl systém vyhodnotit neznámé situace a rizika?
Ano, obdobné mechanismy tzv. „Engineering for the Unknown“ mohou v mnohém těžit z multidisciplinárních přesahů v kombinaci expertízy IT, práva, sociologie, biologie či dalších oborů. Tak jak se o to snažíme i na Masarykově univerzitě ve spolupráci jednotlivých fakult a desítek IT firem. Propojování přitom není potenciálem jen pro samotné výsledky, ale i pro řadu studentů, kteří se těžko hledají ve škatulkách jednotlivých oborů, ale mají zapálení pro jejich kombinaci.
IT tedy otevírá dveře inovacím ve všech oborech…
Nejen to. Jsou tu i další obory, které naopak otevírají dveře inovacím v IT. A pomáhají nám tak vytvořit podmínky pro to, abychom mohli popustit uzdu fantazie v tom, kde všude mohou technologie doprovázet člověka. Protože jejich potenciál je obrovský, pokud ale slouží nám a ne my jim.