Ústav biologie obratlovců AV ČR se věnuje téměř pěti desítkám výzkumných, českých i mezinárodních, projektů. Obecně se svou činností snaží především o zachování biodiverzity v krajině, a to i té zemědělské, která během posledních desítek let utrpěla velké škody.
JAN ZUKAL
ředitel Ústavu biologie obratlovců AVČR
MARTIN ŠÁLEK
vedoucí vědecký pracovník Ústavu biologie obratlovců AVČR
Ústav biologie obratlovců patří mezi menší pracoviště Akademie věd ČR.
Přiblížili byste našim čtenářům, jak obecně funguje a čemu se věnuje?
JZ: Ústav biologie obratlovců patří sice mezi menší pracoviště AV ČR, nicméně svojí specializací je výjimečný, a to v celosvětovém měřítku. Výzkumné aktivity se zaměřují na tři základní okruhy: evoluční aspekty života obratlovců, jejich biodiverzitu a vliv okolního prostředí. Ústav se kromě výzkumu snaží pečovat o lidské zdroje, což bylo letos oceněno Evropskou komisí udělením ceny HR Award.
Ochrana naší nemocné krajiny je nejenom v rukou velkých hráčů, ale i jednotlivců působících na lokální úrovni.
Na jakých konkrétních projektech momentálně pracujete?
JZ: Ústav v současné době řeší přibližně 45 výzkumných projektů, takže je těžké popsat všechny výzkumné aktivity v několika řádcích. Projekty jsou řešeny jednak v České republice, kde jsou zaměřeny například na ochranu biodiverzity (výzkum populace šelem, adaptace čolků na změny klimatu, či sledování kvality vodních toků), nebo na výzkum vztahů mezi hostiteli a jejich parazity.
V zahraničí se naši vědci zaměřují například na to, jak funguje mikrobiom primátů a čím je ovlivněno jeho složení, na fyziologii a migraci ptáků nebo na to jak se vyvíjeli hlodavci v Africe a kde se nacházejí místa s jejich největší biodiverzitou. Tato místa totiž rozhodně zasluhují naši pozornost a ochranu.
Mezi nejvýznamější projety patří prestižní EXPRO projekt Martina Reicharda, který je zaměřen na evoluci vztahů parazitických ryb a jejich hostitelů. Tento výzkum částečně probíhá v ČR i v Africe.
Věnujete se také podpoře biodiverzity v zemědělské krajině. Jak taková podpora vypadá?
MŠ: Biodiverzita zemědělské krajiny v posledních desetiletích prudce klesá a její podpora představuje jednu z největších výzev současné ochrany přírody. Snažíme se dělat špičkový výzkum, který má velký potenciál pro ochranu přírodní rozmanitosti zemědělské krajiny, ale i zvýšení různých ekologických funkcí (např. snižování eroze či zadržování vody v krajině).
Proto studujeme vliv struktury krajiny, intenzity zemědělského hospodaření a různých ochranářských opatření na druhovou rozmanitost, početnost a distribuci volně žijících živočichů. Tyto výsledky jsou využívány pro zvýšení efektivity různých managementových opatření, například v rámci Společné zemědělské politiky EU, ale i při ochraně ohrožených druhů.
Daří se vám vědecké výsledky aplikovat do praxe?
MŠ: Ano. Spolupracujeme se státní správou, zemědělskými subjekty a celou řadou organizací na přímé záchraně ohrožených druhů (např. záchranném programu pro sýčka).
Velký důraz také klademe na popularizaci, a tak pořádáme mnohé exkurze a semináře pro veřejnost, školy a různé zájmové skupiny, protože ochrana naší nemocné krajiny je nejenom v rukou velkých hráčů, ale i jednotlivců působících na lokální úrovni.