Špičkoví vědci, nejlepší vybavení, zázemí excelentního vědeckého centra BIOCEV. I to je Biotechnologický ústav Akademie věd ČR. Místo, kde se pracuje na výzkumu léčby rakoviny, neplodnosti, neurologických onemocnění a výzkumu struktur proteinů a nukleových kyselin, které jsou zodpovědné za všechny biologické procesy v lidském těle.
Nic z toho by nebylo možné bez kvalifikovaných a motivovaných zaměstnanců, na kterých leží největší zodpovědnost za další rozvoj ústavu. Vědci zde tvoří pestrou komunitu lidí pocházejících z mnoha zemí světa. Jejich společným jazykem je angličtina, což umožňuje efektivní komunikaci a spolupráci.
Kombinace moderního zázemí a vynikající vědecké činnosti přitahuje zpět i mladé vědce, kteří se rozhodli vyrazit do zahraničí a získávat tam zkušenosti. „Postdoktorandi a Ph.D. studenti jsou klíčovou silou přinášející neotřelé nápady, nové přístupy a nadšení,“ říká ředitel BTÚ Bohdan Schneider. Fakt, že se jim po návratu na poli vědy daří, dokazují i dva držitelé prestižních evropských ERC grantů.
Laboratoř BIOCEV 
Budova vědeckého centra BIOCEV
Achillovy paty rakovinných buněk
První z nich, Kateřina Rohlenová, se zabývá mezibuněčnou komunikací nukleotidů – stavebních kamenů DNA a RNA – nezbytných pro proliferaci rakovinných buněk a tradičních cílů skupiny protirakovinných látek zvaných anti-metabolity.
„Díky ERC Starting grantu využijeme unikátní myší modely a metody s rozlišením na úrovni jednotlivých buněk, pomocí kterých zmapujeme, jak zdravé a rakovinné buňky komunikují prostřednictvím svých metabolitů,“ říká Kateřina Rohlenová a dodává: „Konkrétně chceme identifikovat „Achillovy paty” rakovinných buněk a odhalit nové koncepty pro terapie cílené na mezibuněčnou výměnu nukleotidů.“
Kateřina absolvovala Ph.D. studium u prof. Jiřího Neužila na BTÚ a po postdoktorandské stáži v laboratoři prof. Petera Carmelieta v belgickém Leuvenu se v roce 2020 vrátila, aby v ústavu založila novou výzkumnou skupinu Laboratoř buněčného metabolismu.
Buněčná dálnice
Druhý ERC grant putoval do skupiny Zdeňka Lánského, který vede od roku 2016 v BTÚ Laboratoř strukturních proteinů. Šestiletý projekt má potenciál podstatně změnit dosavadní chápání, jak cytoskelet ovlivňuje základní procesy nejen v nervových buňkách. Deregulace modifikací tubulinu jsou spojovány s vážnými patologiemi, jako jsou např. neurodegenerativní procesy.
„Tubulin tvoří v buňce něco jako dálnici, po které se pohybují buněčné motory, taková obdoba aut. A stejně, jako jsou na silnici dopravní značky, tak na tubulinu jsou značky chemické, které nějakým způsobem regulují provoz oněch motorů,“ vysvětluje podstatu výzkumu Zdeněk Lánský. „ERC Synergy Grant nám umožnil vytvořit konsorcium skupin, jejichž výzkum se navzájem doplní tak, že budeme moci objasnit důsledky tohoto mechanismu na všech relevantních úrovních.“
O ústavu
Biotechnologický ústav AV ČR je jedním z nejmladších ústavů Akademie věd, v letošním roce slaví 15 let existence. Hlavní náplní jeho činnosti je výzkum vedoucí k objasnění základních biologických procesů s důrazem na ty ovlivňující zdraví populace. Je také jedním z partnerů zapojených do projektu centra BIOCEV, které představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Aktivně se podílí na implementaci evropských infrastrukturních projektů Instruct-ERIC a ELIXIR.
RNDr. ZDENĚK LÁNSKÝ, Ph.D.
vedoucí Laboratoře strukturních proteinů
Mgr. KATEŘINA ROHLENOVÁ, Ph.D.
vedoucí Laboratoře buněčného metabolismu
Bc. KATEŘINA SEDLÁČKOVÁ
PR Manager