Vlivem moderních technologií se zjednodušuje řada pracovních i běžných činností. Kromě toho se ale od základu proměňuje i fungování naší společnosti jako takové. Dějinná éra odstartovaná průmyslovou revolucí tak končí.
SARA POLAK
antropoložka, archeoložka, AI expertka
Co vás přivedlo k archeologii a k umělé inteligenci?
Studovat archeologii a antropologii pro mě byla jasná volba. Původně jsem chtěla jít do muzejního sektoru, ale tím, že jsem v Londýně potřebovala zaplatit nájem, jsem shodou okolností skončila v Palantir Technologies. Od té doby pracuji v technologickém sektoru.
Po návratu do ČR jsem pracovala ve startupech a od roku 2020 aktivně popularizovala umělou inteligenci. Čím více jsem se této problematice věnovala, tím víc jsem vnímala, jak je historie lidstva do určité míry historií inovací a jejich dopadu na sociální evoluci. Umělá inteligence je jednou z hlavních technologií moderní doby, která je evolučně důležitá pro naše přežití, a tím pádem ji musíme umět zasadit do historického kontextu, abychom se mohli poučit z minulých chyb adaptování technologie ve společnosti.
Dokážete přiblížit termín „cloudové civilizace“?
Určitě. Jedná se o vytváření nových společností a vztahů pomocí technologických platforem. Už není důležité v jaké žijete zemi nebo kde a za jakých podmínek jste se narodili. Jste schopni fungovat globálně a decentralizovaně. Žít „v cloudu“ přináší možnosti (skrz věci jako telemedicína, on-line vzdělávání, decentralizované měny, globální pojištění apod.) nebýt závislý na monopolních službách státu. Éra národního státu končí, společnost si vytváří evoluční skulinky pomocí technologií a v těch budují nové – „cloudové“ civilizace, které s národním státem existují nezávisle na sobě. Na úrovni našeho žití se začínají pod evolučním tlakem technologií stratifikovat. Dávno už to není tak, že by náš život měl jeden fixní formát a strukturu.
Co je nejzásadnější potenciál modernizace, robotizace a digitalizace?
Decentralizace a uvolnění času na skutečně užitečné věci jako je budování vztahů, volný čas nebo kreativitu v rámci řešení problémů. Stále žijeme s mentalitou industriální revoluce, kde máme fixní pracovní dobu, velmi jasně vyhraněný čas pro studium, kdy mít děti, jak vydělávat peníze. Robotizací a digitalizací odpadne řada úkonů a budeme mít více času „být lidmi“. Nevidím evoluční optimum v tom, že pracujete 40 let na jednom místě, děláte mentálně nebo fyzicky repetitivní práci, kterou (i když víte, že opak je pravdou) zaměstnavatel vykazuje jako životně důležitou, a pak jdete do důchodu, kde si nemůžete pomalu ani dovolit jet na dovolenou. Plošně nenaplňujeme společenský potenciál. Musíme se posunout směrem k celoživotního vzdělávání, efektivnějšímu transferu technologií mezi akademickou půdou a průmyslem, a dávat možnost lidem rychle měnit zaměření a kariéru. Hbití generalisté budou hybateli budoucího trhu práce.
Myslíte, že právě IT, AI a další inovace mohou pomoci k ochraně životního prostředí?
Rozhodně. Samozřejmě, že výroba nebo těžba páchá svoje škody, ale ty škody nevyřešíme tím, že budeme pouze používat papírové tašky a odstěhujeme se do lesa. Lidstvo už se nemůže vrátit k dobám lovců a sběračů. Dle Microsoftu bychom měli digitalizaci a AI využívat k podpoře biodiverzity, monitorování vodního systému a dodávek pitné vody, inteligentnímu farmaření a predikci/modelovaní klimatu, což je mi sympatické. I když je Microsoft velký korporát, datový přístup ke změně klimatu v mnohém kvituji – jejich přístup k prediktivnímu farmaření pomocí strojového učení je něco konkrétního, dobře proveditelného, s jasně měřitelným efektem.
Mají ženy s láskou pro inovace kde uplatnit svůj potenciál?
Nikde mi nebylo tak dobře jako v IT sektoru. Nejsem velký příznivec kvót, ani upozaďování jakýchkoli skupin ve prospěch jiných (diskriminace plodí opět jen diskriminaci), ale jsem ekvalista. Doporučuji všem ženám, aby nehledaly jen společnosti, které se kasají, že jsou velmi diverzní – často je to marketingový kalkul a nemusí se shodovat s realitou. Osobně mi vyhovují malé, flexibilní kolektivy. IT má stigma, že je v něm málo žen, protože ho zkrátka méně žen studuje na vysoké škole. Ale v měnícím se světě, kde můžete studovat i z pohodlí domova, není nikdy pozdě začít. Stačí se nebát.